Naučná stříbrná stezka Tábor-Horky-Větrovy

  stezka@tabsg.cz
 Zavadislká 2472, 390 02 Tábor

Zemědělství

Zemědělství

Polní práce, to byla hlavní obživa a úkol v našem okrsku po mnoho staletí. Ke konci 19. sto-letí se však profesní skladba začíná měnit. Dnešní Větrovy vznikly spojením třech samot Větrov, Doubrava a Koldovka. Větrovy, podle jména se původně nacházely tam, kde jsou dnes Dolní Větrovy. Osídlení v okolí dnešní rozhledny Svobody Hýlačka znamenalo také orientaci obyvatel na řemesla. Profesní skladbu živitelů rodin dobře popisuje Hasičská kronika.

Velkou úlohu sehrála stavba silnice z Tábora na Radimovice, stavba Křižíkovy elektrické dráhy a později i stavba Švehlova mostu přes Lužnici. Silnice i drážní spoj umožnily práci pro obyvatele Větrov v rozvíjejícím se průmyslu v Táboře a později i v Sezimově Ústí. Důležitý moment pro práci i kvalifikaci v oblasti zemědělství byl, že v nedalekých Slapech se založil po skončení první světové války, v roce 1921, Ústav pro zušlechťování zemáků. Zakladatelem bylo Družstvo hospodářských lihovarů. K tomuto činu je vedla nejen potřeba vlastního šlechtitelského pracoviště, ale i charakteristické půdní a klimatické podmínky pro pěstování brambor a nutnost omezení importu bramborové sadby ze zahraničí. Slapští budují ústav dva roky a využívají k tomu zkušenosti z podobných ústavů u nás i v jiných státech. České šlechtění v těch letech spočívalo výhradně na využívání praktických polních metod a pouze někteří šlechtitelé měli k dispozici laboratorní zařízení, které jim umožňovalo jistější vyhodnocení dosavadních výsledků. Ústav ve Slapech u Tábora byl mezi prvními, kteří spojovali praktické šlechtění s vědeckou a šlechtitelskou činností. Umožnilo to, na tehdejší dobu, dokonalé vybavení laboratoří, biologických skleníků a šlechtitelských provozoven a také personální obsazení.

A právě tam pracovala celá řada větrovských občanů. Ve Slapech vznikly přešlechtěním i za pomoci větrovských celé řady polních odrůd. Mezi nejznámější se řadí brambory Dagmar, Figna a dlouho nepřekonané odrůdy Kot-nov a Blaník. Šlechtění brambor však nebylo jediným úkolem, jelikož se začalo pracovat i s odrůdami obilovin pro podhorské oblasti. Kromě žita a ovsa se zde šlechtila ozimá pšenice a později ozimá řepka, len, lupina, zelenina i květiny. Názvy – Slapské žito ozimé, Oves Slapský poloraný, Táborák či Slapská vouska ozimá patři historii. V své době však byly nesporným přínosem tehdejšímu zemědělství. Po druhé světové válce došlo k revizi sadbových oblastí a Slapy u Tábora se dostaly mimo sadbovou oblast brambor. Jejich šlechtění se přeneslo po roce 1948 do stanic na Vysočině a ve Slapech vznikla po znárodnění Šlechtitelská stanice. Tato se stala univerzální a zabývala se především udržovacím šlechtěním obilovin, olejnin, lnu, topinambur, pícnin a trav. V té době se zde zrodily i nové odrůdy zelí, dále vojtěška Táborka, česnek táborský a z květin begonia tuberhybridia. Zmiňujeme se šířeji o významu této stanice, jelikož její nesporné odborné a vědecké výsledky ovlivnily velmi kladně všechny sousední zemědělské subjekty a zvýšily i kvalifikaci osob v zemědělství. Organizační začlenění této stanice od roku 1921 doznalo mnoha podob, dnešní nositel tradic (rok 2009) stanice je firma Sempra Praha a.s., která je pro celé okolí také zdrojem jarní sadby květin všech možných druhů. Po roce 1948 vidíme na fotografiích práce v založeném JZD Větrovy a později JZD Slapy. Kolektivizaci odolávalo celkem šest zemědělských rodin. Stupňující se tlak a řízená nabídka důchodového zabezpečení způsobila, že z samostatně hospodařících dodneška zůstala pouze rodina Maškových, která se na Větrovy přistěhovala z Plzeňska v roce 1966. Maškovi nyní hospodaří na 85 ha.

Rodina Maškových, nedatováno
Stavba objektu JZD Větrovy, zřejmě 1948
Nejen větrovské pracovnice před vchodem do laboratoří Ústavu šlechtitelského, 1926
První traktor v JZD Větrovy při převozu pracovníků
Váhové hodnocení v laboratoři Ústavu šlechtitelského, 1926
Výběr a hodnocení sazenic, zřejmě 1926
S úrodou máku
Anna Lengerová a v pozadí manžel
Při odpočinku po práci v Ústavu
Stavba základů budovy JZD Větrovy, zřejmě 1948
Žákyně Ústavu s učitelkou p. Papačovou
Josef Voborský na samovazu
Návštěva větrovských v hájovně v Dražičkách
Pracovnice před Ústavem šlechtitelským Slapy u Tábora
Z dobového tisku, 1955
Na valníku je veselo, zřejmě mládežnická brigáda
Kombajn E512 a u něj J. Hron a P. Voborský
Anežka Skalová (první zleva) při práci v Ústavu šlechtitelském
Při žních
Při výmlatu, v popředí vpravo větrovská občanka Anežka Skalová
Bohumila a Karel Maškovi
Po práci v budově Ústavu šlechtitelském
Při práci na polích
V dílně JZD Větrovy
Polní práce na pozemcích Ústavu šlechtitelského
Práce při žních na poli u Mašků
Vyhláška o americkém brouku, 1952

Znovuobjevená historie těžby stříbra.

Máte zájem si přečíst o šestisetleté těžbě tohoto drahého kovu v oblasti Horek u Tábora?

AllEscort