Pokud se chceme vrátit do nejrannějšího začátku zkoumání, přenesme se do roku 1982 do obce Větrovy, kde Ing. Jan Komzák nachází kámen se znaky na povrchu, podle pozdějších analýz se zjistilo, že jde o mezník k dolům, které v oblasti kdysi byly – a na Větrovy se vyvážela hlušina z dolů. Tento konkrétní mezník se ztratil při zemědělské kolektivizaci kolem roku 1950 a v roce 1980 byl nalezen při výkopech stavby kanalizace a vodovodu na Větrovech a byl odvezen na místní skládku. Nález tohoto kamene tedy můžeme určit jako prapůvodce naší stezky.
V té době se psala také kronika „obce“ Větrovy a najednou byl o místní historii docela velký zájem. Zájem byl i o důlní podzemí na Větrovech, stavělo se zde mnoho domů a důlní historie byla potvrzována staršími sousedy a starousedlíky. Obrátili jsme se v té době na báňský úřad – Geofond a získali mapy poddolovaného území.
Psal se rok 2003, kdy vyšla první seminární práce M. Švadleny „Historie jednoho kamene“ s touto tématikou. Velkou inspirací a materiálovou základnou od dědy Ing. Jana Komzáka z tohoto původně jen jednorázového zkoumání vyvstalo něco většího. V roce 2005, po dvou letech dalších výzkumů jsme přihlásili práci do SOČ (Středoškolská odborná činnost), tentokrát s názvem „Stříbro a jeho dolování na Horkách a Ratibořicku“ a s prací jsme uspěli 5. místem v celorepublikovém kole. V té době se naše výzkumné snahy upínaly na celý táborský okres, postupem času jsme zkoumání dolů u Košína, Ratibořských hor či Mladé a Staré Vožice snížili a plně se věnovali pouze „horecké“ oblasti, tedy důlní pole na jih od Tábora. V následujících letech se utvořil tandem, kdy Ing. Komzák měl na starost výzkum a vývoj budoucích prací, M. Švadlena pak funkci mediální a grafickou.
Prvotní návrhy o vedení stezky datujeme do roku 2007, kdy v souběžné době se připravovala první autorská brožura „Tábor – hornické město“, která měla za cíl co nejvíce rozšířit povědomí o dolování v těsné blízkosti Tábora, což byl fakt, který prakticky nikdo ze současníků netušil a upadl v zapomnění. Nejprve došlo k rozvržení území, které bude do budoucna použito jako zájmové, z této diskuze vznikla oblast o přibližně 3 km čtverečních, která zasahuje do tří příměstských částí města Tábora – Čelkovice, Horky a Větrovy.
Místní výbor Větrovy byl pro vytvoření naučné stezky a Město Tábor a jeho Odbor Kultury a Cestovního ruchu nám vyšel naproti a dne 10.4.2007 vznikl projekt „Stříbrná nauční stezka Čelkovice-Větrovy-pěší trasa“. Osoba zodpovědná za projekt byl Ing. Karel Hotový. Zahájení projektu bylo 1.6.2009 a ukončení 2.7.2009.
Mezi rannými názvy jsme přemýšleli i o „Stezka okolo stříbra“, „Stezka horeckými doly“, „Stříbrná stezka Čelkovice-Horky-Větrovy“, ale nakonec jsme se rozhodli použít „Stříbrná naučná stezka“ s přídomkem Tábor-Horky-Větrovy. Autoři návrhu stezky jsou Ing. Jan Komzák, Mgr. Marek Švadlena a Táborské soukromé gymnázium a Základní škola.
Přípravná fáze byla vedena s Městem Tábor, který tuto stezku hradil ze svého rozpočtu, jednalo se s příměstskými částmi Tábora – Čelkovicemi, Horkami i Větrovy a tato fáze trvala skoro tři roky (2008-2011) a vyvrcholila slavnostním otevřením naučných panelů č. 5 a 6 (polní cesta mezi Větrovy a Horkami) v roce 2011, kde se konal křest. Během krátké doby došlo i na finalizaci prací na ostatních částech stezky a celá stezka se tak kompletně otevřela z kraje roku 2011.
Rozpočet na tvorbu stezky činil 571 815,- Kč, jeho autorka byla Ing. arch. Eliška Hubičková. Dne 17.6.2009 došlo také k novému zaměření trasy mezi Horkami a Větrovy, původní stará pěšina vedla jinou cestou, než v té době „zvyková“ polní cesta (změnou došlo k „poposunutí“ cesty cca o 150 metrů západním směrem).
První část, právě mezi Větrovy a Horkami (mezi naučnými panely č. 5 a 6), byla slavnostně otevřena 7.5.2011 za účasti starosty města a široké veřejnosti. Dále proběhl souhlas s výsadbou stromů ze dne 11.8.2011, původně bylo v záměru 51 stromů, ale po protestech ze strany horeckých bylo vysázenou pouze 29 stromů a to především ve „větrovské“ části. Došlo také k instalaci infotabulí, konkrétně dne 30.10.2011 a to po celé trase stezky.
Počáteční roky na stezce byly velmi aktivní, konalo se zde množství kulturních a společenských akcí. Také vznikl projekt „Stříbrná stezka pamatuje na děti“, jejíž ústřední postavou je skřítek Permoník. Posledním projektem pak bylo propojení Stříbrné naučné stezky s tehdy budovanou cyklostezkou (2012) mezi Horkami a Větrovy, došlo k postavení nového chodníku a odpočinkového altánu.
Doba po otevření stezky (tedy roky 2012-2015) byla zaměřena na rozšíření povědomí o stezce mezi širokou veřejnost. Vytvořili jsme grafický plán, který obsahoval logo stezky, alternativní logo a znak, zároveň došlo k široké kooperaci s Klubem českých turistů – oblast Tábor. Zajistili jsme i propagaci v Městském informačním systému a též jsme vytvořili webovou stránku. Cesta to nebyla jednoduchá, původně jsme směřovali informace o stezce jako součást propagace příměstské části Tábora ( vetrovy.taborsko.eu ), následně jsme vytvořili vlastní stránku, která sloužila především jako informační stránka Výboru příměstské části Větrovy ( vetrovy.eu ) a po roce 2015 již tato stránka měla směřování pouze na stezku. V roce 2019 jsme se rozhodli pro kompletní proměnu a image stránky, výsledek vidíte právě zde (stezkanavetrovy.cz ), celá stránka je rozvržena do několika částí – kronika obce Větrovy, informace o dolování stříbra na jih od Tábora, informace o Stříbrné naučné stezce a také jako archiv všech našich poznatků a výzkumů.
