1888 – Byla vybudována přes osadu Větrovy okresní silnice, díky které vzniklo výhodné spojení osady s městem Tábor.
1890 – 5. a 6. záři postihla Táborský kraj povodeň. Tímto dnem začala celonárodní katastrofa.
1891 – 9. června po třetí hodině odpoledne se přehnala ohromná bouře s krupobitím. Celá úroda na větrovských polích byla poničena. Nejvíce byla úroda postižena na Hýlačkách. Vítr byl tak silný, že odnesl krov i střechu na domě č.p. 17, kde Lucie a Barbora Černá právě strojily mrtvolu Marie Černé den předtím zemřelé a jen zázrakem přežily.
1891 – 20. září za 200 zlatých začala stavba kaple sv. Trojice na Větrovech.
1891 – Na jubilejní výstavě v Praze byly zakoupeny zvony pro Radimovice i větrovskou kapli. Jediný ze všech obyvatel, který nepřispěl na zvony, byl Jan Smrž.
1893 – Pořízena starší hasičská stříkačka pro Větrovy.
1903 – Tohoto roku začala stavba elektrické dráhy okolo naší osady, vedoucí z Tábora do Bechyně, kterou realizoval Dr. František Křižík.
1913 – Vystavěny na Větrovech novostavby, Lenger č.p. 34, Šimek č.p. 35, V. Máslo č.p. 37. V srpnu tohoto roku byly kolem Tábora pořádány velké císařské manévry, jaké předtím nebyly viděny. Většina větrovského obyvatelstva viděla poprvé v životě dělo, polní kuchyni, polní telefon a letadlo.
1914 – Dne 26. července vypovědělo Rakousko- Uhersko Srbsku válku. Mobilizace se na Větrovech týkala 21 mužů.
1918 – Konec války byl i konec Rakouska-Uherska, Větrovy v té době mají 40 domů. Za vznik Československého státu bojovali i naši legionáři z Větrov: Josef Páša, František Hron František Kozojed a Augustin Máslo. Ve válce padlo pět našich občanů: František Kabeš, Josef Kavrza, Josef Hála, Vojtěch Veselý a Josef Vondráček. Následkem zranění a válečných útrap pak doma zemřeli: Jan Švadlena a p. Hnojna.
1919 – Dne 15. června se větrovští osadníci zúčastnili obecních voleb v Radimovicích. Starostou byl zvolen náš občan Antonín Lenger. Zvolené zastupitelstvo pracovalo až do dne 23. listopadu 1923. Též v listopadu byl podán návrh na osamostatnění Větrov, nebyl však odsouhlasen.
1920 – Tohoto roku byla Klubem československých turistů s odbočkou v Táboře u nás Na Hýlačkách postavena rozhledna Svobody Hýlačka.
1921 – Větrovy a Horky postavily společný hřbitov na území obce Horky, na kterém každé popisné číslo z obou obcí odpracovalo určitý počet hodin jako vykoupení místa pro hroby.
1923 – Znovu v obecním zastupitelstvu obce Radimovic jednáno o oddělení Větrov a opět neúspěšně.
1927 – Větrovští obyvatelé se dožadují elektrifikace, obrátili se až k Zemské správní komisi v Praze. Byl to úspěšný krok a byla zaslána přihláška Lužnickému elektrárenskému svazu.
1928 – Dne 28. ledna se stala politováníhodná nehoda, Antonínu Tůmovi z č. p. 36 na Větrovech. Večer toho dne čistil revolver, jeho mladá žena, rozená Kalmusová, přihlížela této práci, pojednou vyšla rána a kule z revolveru, v němž byla neopatrností zapomenuta jedna nábojnice, zasáhla Tůmovou do prsou. Ta se skácela a zakrátko, když přijel obvodní lékař p. Dr. Procházka, zemřela. Pro ovdovělého Tůmu byla nehoda tato zvlášť tragická, neboť byl teprve šest týdnů ženat.
1929 – V lednu tohoto roku rozpoutala se tuhá zima. Napadlo spousta sněhu a mrazy dostoupily nebývalé síly, místy až kolem 40oC. Koroptve a zajíci i za bílého dne šli k samému obydlí lidskému a hledali potravu. A sníh ležel až do konce března. Stromy u silnic a v zahradách, zvláště v údolí, úplně zmrzly a mnoho jich bylo zvěří ohlodáno tak, až uschly.
1929 – 4. července toho roku po páté hodině odpolední přišla velká bouře, ze střech sházela mnoho tašek a v lesích bylo zpřelámáno a vyvráceno spousty kmenů. Tímto dnem však katastrofa nebyla dovršena.
1929 – Pokračováním katastrof bylo, když se 25. července po poledni přihnala bouře další s krupobitím a bylo poničeno obilí, zvláště pak v Hýlačkách.
1930 – Tento rok byl opakem roku předchozího. Nastalo velké sucho a mnoho se rozmnožili hlodavci, že bylo nutno je ničit chemickými přípravky. Též otrávená pšenice vyrobená u materialistů (dřívější pojem pro drogisty) se sypala do děr, avšak to všechno málo pomáhalo. Šel-li při orbě jetele za oráčem ještě jeden člověk, lehko za půl dne až sto hrabošů zabil.
1931 – Na Větrovech byla natřena věž rozhledny Svobody Hýlačka a opravena kaple sv. Trojice.
1933 – Tohoto roku byla projektována stavba nového mostu přes řeku Lužnici (Švehlův most). Okresní úřad žádal obce ležící na naší straně, aby na stavbu finančně přispěly, a bylo poskytnuto 15.000 Kč. Obnos ten byl opatřen prodejem obecního pozemku v Koldovce (místní část poblíž Větrov).
1937 – Firmou ŠKODA a.s. v Plzni, firmou KŘIŽÍK A CHAUMLOIR a.s. byla provedena oprava trolejového vedení železniční tratě Tábor-Bechyně a postaveny železné stožáry, které nahradily původní dřevěné. Na Větrovech postavena další nová obydlí.
1938 – Dochází ke změně vedení obce (Radimovic) a po dosavadním starostovi Antonínu Lengerovi z Větrov, č.p. 34 byl zvolen starostou Josef Jahoda z Radimovic, který zastával tuto funkci až do roku 1946.
1938 – Dne 26. prosince toho roku se v hostinci Antonína Lengera uskutečnila ustavující schůze Hasičského sboru ve Větrovech.
1939-1945 – 10 větrovských občanů bylo odvlečeno do říše na nucené práce
1942 – 23. března bylo nařízena konfiskace a sejmutí zvonu z kaple sv. Trojice a došlo k jeho předání do sběrny starých kovů, kde měl být roztaven a použit pro válečné účely. Tento proces byl obvyklý, zvonovina se používala pro dělové hlavně. Zvon však byl skryt a na jeho roztavení nedošlo. Kdo se o to zasloužil, není dodnes známo. Podobné štěstí však neměla obec Radimovice, jejíž dva zvony byly roztaveny.
1944 – Ve dnech 18.-26. září zřizovala německá armáda v rozhledně Svobody Hýlačce telefon, který měl sloužit pro pozorovací službu Wehrmachtu.
1945 – 10. ledna začala přestavba rozhledny pro vojenské účely německé armády. Došlo k sejmutí vrchní části rozhledny a byla nahrazena skleněnou kupolí. Ještě téhož roku následovaly dva hloubkové nálety. První nálet proběhl dne 24. dubna v 10:00 dopoledne v síle dvanácti strojů. Na Větrovech byl jejich přílet pozorován ve směru od Hnojné Lhotky, poté se stroje stočily na Tábor. Nálet trval 15 minut a vyžádal si 27 obětí v kasárnách 305. dělostřeleckého pluku, který byl obsazen Němci. Zasaženo bylo také táborské nádraží a německý autopark na Horkách. Jedná se o prostor za dnešní lesní restaurací Pintovka.
1945 – Druhý hloubkový nálet následoval dne 29. dubna v 13:45 hodin s délkou trvání deseti minut a zasažena byla topírna a obytné domky na Blanickém předměstí, přitom byly dvě osoby zabity. Oba nálety byly pozorovány větrovskými občany.
1945 – Dne 5. května útěk německé armády směr Písek a nastal dlouho očekávaný konec 2. světové války. Dne 13. května přijela do osady Větrovy kolona Rudé armády a zde se ruští vojáci ubytovali. V druhé polovině roku byl také slavnostně navrácen zvon do kaple sv. Trojice a ta byla znovu vysvěcena.
1945-60 – Osada Větrovy spadají pod správu obce Radimovice u Želče.
1945-47 – Na Větrovech bylo pořádáno mnoho lidových slavností a zábav, často spontánního charakteru, především z radosti z ukončení války. Přestože to nebyly roky hojnosti, občané se cítili velmi svobodní.
Od 1949 – Probíhala kolektivizace zemědělství a bylo založeno JZD Větrovy. Jako samostatně hospodařící rolník se udržel jako jediný pan Mašek a jeho rodina, kteří se přistěhovali v roce 1966.
1950 – Bylo provedeno sčítání lidu.
1960-72 – Osada Větrovy spadají pod správu obce Horky u Tábora.
1965 – Zprovozněna autobusová linka městské dopravy ČSAD, zároveň zbudována autobusová zastávka v severozápadní části obce jako konečná stanice. Původně měla městská linka končit v obci Horky, díky iniciativě pana Rudolfa Šimka však byla linka prodloužena až na Větrovy.
1972-89 – Územní reorganizací bylo vytvořeno 14 příměstských oblastí města Tábora, tato změna se týkala obcí Horky i Větrovy a od té doby jsou součástí Tábora, tedy pod správou Městského národního výboru.
1972 – Založení neformálního sdružení Větrostav, které napomohlo celkové rekonstrukci v obci – vodovod, vodojem, trubní rozvody, kanalizace, čistírna odpadních vod, silniční komunikace, činnost zahájena za předsednictví pana Antonína Krále st.
1972 – Proběhlo hloubení studní, výstavba vodovodního řádu a výstavba kanalizace.
1977-1981 – Dostavba vodovodního řádu, výstavba kanalizace, biologického septiku a biologického rybníka (před lesem za silnicí na obec Slapy), došlo i na provedení odlehčovacího potrubí za pomocí 30 cm betonových trubek. Rozšíření sportovního areálu.
1981-1986 – Výstavba silnic a chodníků v celé obci Větrovy.
1986-1989 – Dostavba silnic, mimo jiné i u rozhledny Svobody Hýlačka.
1986-1990 – Výstavba sportovního areálu, dětského hřiště, provedeny parkové úpravy a výsadba zeleně v celé obci.
1987 – Generální oprava kaple včetně instalace nové měděné střechy.
1988 – Vypracovány architektonické podklady rozvoje Větrov od Ing. Arch. Loose.
1990-současnost – Větrovy jako příměstská část města Tábora je pod správou Městského úřadu v Táboře.
